NÁŠ PŘÍBĚH
Psal se rok 2015 a bylo podzimní odpoledne.
Seděla jsem v Praze v kavárně a myslela na to, jak jsem kdysi s kamarádkou Oxankou pořádala bazar, který vynesl v Táboře přes 100 tisíc Kč. Tenkrát to byl neuvěřitelný pocit, nikdo tomu nevěřil, nikdo ani podobnou akci do té doby nepořádal. Navíc peníze příjemci pomohly tak, že z „ležáka“ se vrátil do normálního života.
Říkala jsem si, že by chtělo zase něco vymyslet, něco úplně obyčejného, jednoduchého, pochopitelného. Povznést každodenní věc, kterou bereme tak nějak automaticky na piedestal a dát tomu přidanou hodnotu a hlavně někomu pomoci.
A osud tomu chtěl, že do hlavy přišel nápad POLÉVKA. No jasně. Sama jsem polévkový typ, mohla bych být na nich živa, navíc je to základ, alternativa oběda, zahřeje či zastudí a má neomezené kreativní možnosti.
Od prvotních plánů, jakože budeme vařit celý Advent, každý den někdo jiný a všichni se pohrnou vařit jsem musela odstoupit. Taky se musí chodit do práce :-).
Základní myšlenka však byla a děvčátka, která se chtěla na projektu podílet také. Dohodly jsme se, že vždy na vánoční táborský trh vaříme v Pražské ulici před Konstanz. Každý rok pro někoho jiného, každý rok vybírá příjemce jedna z nás.
Již první ročník se vydařil a to nás nakoplo. Nejen k tomu pokračovat v Táboře, ale v roce 2018 rozšířit svoji působnost i do Třeboně, kde jsme při prvním ročníku vyprodaly za 4 hodiny a vybraly neuvěřitelných 25000 Kč.
Od roku 2019 chceme dát naší činnosti další level. Zakládáme tyto stránky, zakládáme transparentní účet, vyřídíme kasičky na sběr peněz a začneme aktivně žádat o granty. Vždy 1.6. vyhlásíme příjemce peněz pro daný rok pro Tábor a Třeboň a pak uděláme maximum, abychom vybraly co nejvíce peněz. Vaření polévky a prodej na ulici bude jen závěrečná třešnička na dortu, která daný rok uzavře. V Třeboni při Svatováclavských slavnostech, v Táboře na vánočním trhu.
V roce 2019 jsme byly nominovány na cenu Nadace Via Bona v kategorii Dárcovská výzva mezi 3 nejlepší projekty.
Děkujeme, že jste s námi.

Píše se září 2020 a my vstupujeme do 5.roku naší polévkové aktivity.
Dosud jsme vybrali přes 340 tisíc Kč a 500 EUR, kromě Tábora a Třeboně se projekt nádherně rozjel v Brandýse nad Labem, kde se chystá již druhý ročník v listopadu a lidí se chce zapojit čím dál, tím více. Poprvé jsme také vařili v krásných kulisách Českého Krumlova pro organizaci ICOS a zdá se, že nejen pracovně, ale hlavně lidsky jsme si úžasně "sedli" a tradice polévky je i zde založena. Ozvalo se spousta dalších míst, kde by chtěli s projektem začít, takže pevně věřím, že je neodradí trvdá práce, která je za každou akcí a naopak je nakopne výsledek, společná atmosféra a součinnost, která je největší odměnou.
Věřím, že v příštím roce se naše polévková rodina opět rozroste a bude více a více lidí, kteří v této podpoře uvidí větší smysl než "jen" poslat peníze někomu na účet.
V roce 2020 si Marián Valášek konečně koupil handbike. Projekt "polévka" ho podpořil téměř 50 tisíci Kč a Marián si tak splnil sen jezdit s rodinou na kole na výlety bez omezení.
V roce 2019 byl odhalen pomník nenarozeným dětem na hřbitově v Třeboni. I na ten náš projekt výrazně přispěl a je to další hmotný důkaz společné práce a úsilí.
V roce 2020 si táborské G-Centrum koupilo speciální postel za peníze z našeho projektu.
Také pevně věřím, že na Notre Dame je někde "naše cihla" za 500 EUR.
A je to mnohem více, nehmotná podpora v podobě zážitků, vzdělávacích kurzů, příspěvků na činnost.
Jsem za to ráda a jsem na nás pyšná, že jsme to nevzdaly a stále máme energii to znova a znova nakopnout.
Je to jednoduché, buďte s námi.
Rok 2023 - rok rekordů
Zdá se, že čas prověřil sílu nápadu a naší práce, protože vaříme dál a stále. Polévková myšlenka se šíří rychlostí blesku, kontaktují nás další města a organizace a chtěji také vařit ! Máme z toho opravdu velkou radost, zvláště když se prvotní nadšení opravdu promění v tradici. Protože za každou akcí je hodně práce a organizace, tahání těžkých věcí, logistiky, nervů, PR a mnoha dalších dovedností. Ale také euforie a nadšení po akci. Kdo to zažil, ví o čem mluvím.
V roce 2023 máme rekord, jak říká naše říďa "polévkové Nagano". V Brandýse poprvé překročili částku čtvrt milionu. Nikdy bychom si nepomyslely, my holky z Tábora, že je to vůbec možné. Tlupa zapojených lidí v čele se Šárkou Bartoníčkovou dokázala přenést nadšení a sounáležitost i na ostatní a vytvořila z akce událost, kde prostě chtěl být každý. A kdo nemohl, přispěl aspoň virtuálně na účet. Byla to parádní jízda a hlavně motivace pro další roky.
Výrazně jsme přispěli i hospici sv.Kleofáše v Třeboni, protože před Zámeckou lékárnou stála fronta už ráno a za 3 hodiny bylo vyprodáno. Pro příští rok zdvojnásobíme porce a budeme doufat v pokořených 100 tisíc věnovaných hospici.
Český Krumlov a ICOS jsou úžasní organizátoři, kteří dokáží oslovit místní bistra a restaurace a zmobilizovat celé město, aby přišlo na náměstí Svornosti na polévku. Už i zde máme stálice za plotnou a polévky jsou vynikající, mnohdy i nečekaně exotické. I v Krumlově v polévkové tradici pokračujeme a ICOS podporujeme i na jimi pořádaném běhu Krumlovská 11. Za ty roky jsou to prima kamarádi a máme je rády.
A náš domovský Tábor?
Daly jsme hlavy dohromady a přesunuly akci před Střelnici. Není to hlavní tah na náměstí, ale věříme, že po 9 letech vaření už si nás najdete. Před Střelnicí je víc místa, můžeme nabídnout větší množství polévek, z akce udělat happening a hlavně máme velké zázemí kuchyně. Stručně řečeno - podmínky pro trumfnutí Brandýsa a překonání 300 tisíc.
Pravidelně také vaříme pro Charitu Tábor - naše polévky rozdává lidem bez domova.
Za rok to bude 10 let, co se nápad narodil. To bude velká show!
děkujeme
Rok 2024 - 10. ročník společného vaření
Ano, před 10 lety jsme si řekly u vína, že začneme vařit polévku a budeme ji prodávat a pak ty peníze dáme nějakému sousedovi, který je potřebuje. Takhle jednoduché to bylo, čisté nadšení, láska k vaření a touha potkávat se s kamarádkami. Že dojdeme k částce téměř 2 miliony Kč, budeme vařit ve 4 městech, získáme nové kamarády z neziskového sektoru a budeme nakupovat 50l hrnce, stany, várnice, naběračky, indukce... to by nás ani ve snu nenapadlo. Podpořily jsme již hodně projektů, do polévky se zapojily stovky dobrovolníků a z akce se stal fenomén. Oslovují nás další města, kde chtějí vařit, další neziskovky a organizace. Máme z toho velkou radost.
Jeden z nejsilnějších momentů našeho projektu přišel právě letos. Naše organizace byla vybrána mezi 15 neziskovek, které chce podpořit filantrop Peter Chalupianský penězi vzešlými ze sbírky "Rozsviťme Česko". Zná nás z vaření z Brandýsa, už nám několikrát výrazně pomohl. Zařazení mezi famózní neziskovky je pro nás obrovská čest. Získané peníze nám pomohou v naší cestě dál a ulehčí nám v samotných realizacích akce, kdy to prostě musíte všechno odtahat. Naše záda by mohla vyprávět :-). Mohou taky pomoci v ušetření nákladů na akce, rozšíření vaření do jiných měst. Cest je několik a jakou z nich se vydáme ukáže čas.
Děkujeme vám všem za podporu a za to, že chodíte ve všech městech, kam s naším ansámblem dorazíme. A milujeme naše příjemce z neziskovek. To jsou lidi, kteří moc pracují, jsou to srdcaři, pohybují se v permanentních stresových situacích a neustále někde někoho prosí o peníze. Rády s nimi spolupracujeme a rády je podporujeme.
Rok 2026 - vstupujeme do další desetiletky
Je 6.1.2026 a my máme za sebou 10 let s naší polévkou. Z nápadu, který vznikl spontánně u vína vznikl projekt, na kterém se každý rok podílí přes 500 dobrovolníků ve 4 městech. Díváme-li se na vybrané částky, nelze tomu ani uvěřit. Když jsme v roce 2015 vybrali pro Mufík 11 tisíc, přišlo nám to jako zázračná částka. V roce 2025 už koukáme na 300 tisíc a nic není nemožné. Vaříme stovky litrů polévek, vychytáváme každoročně mouchy v organizaci a logistice a každým prodaným litrem a každou prodanou porcí se posouváme k vysněným částkám. V roce 2025 bylo několik nových nej, zejména doma v Táboře, kde jsme poprvé podpořili 3 projekty a poprvé jsme měli tolik dobrovolníků a kuchařů, že to vydalo na 25 druhů luxusních polévek. Brandýs tradičně trhá rekordy v návštěvnosti a vybraných penězích, Krumlov jsme posunuli na více komunitní místo s lepším zázemím a v Třeboni se zapojuje nejvíce restaurací. Naším snem zůstává vařit v Praze. Podnikly jsme cestu na Kampu pro výbět prostor, ale zatím se nám nedaří najít to správné místo. Ale vysíláme do vesmíru toto přání tak intenzivně, že to jednou dopadne. První ročník určitě věnujeme organizaci Břečťan. Díky projektu Rozsviťme Česko, který nás výrazně podpořil, zvládneme přidat ještě 1-2 města, tak třeba nás v druhé desetiletce potkáte i u vás. Děkujeme za podporu a 3 070 211 vybraných peněz za prvních 10 let je snad důkazem, že to děláme ze srdce a s láskou. Vaše polívkový holky ....
Lenka Želivská (matka myšlenky)

Kdo jsme?
Kamarádky. Žijeme v Táboře, chodíme normálně do práce a každá žije svůj vlastní život.
Nechceme být pasivní konzumentky toho, co život přinese, ale naopak chceme být součástí. Když to jde pomoci a máme na to zatím síly, energii a vlastní peníze, tak proč ne?
Třeba budeme jednou sami potřebovat podat ruku a když ne, tak nejhezčí je stejně pocit, když se akce vydaří a mnohdy velké (a možná na začátku nesplnitelné ) cíle jsou dosaženy.
V roce 2015 jsme začaly polévku vařit a snad se nám podaří vytvořit tradici, která bude oslovovat i nadcházející generace. Možná budeme inspirací i pro další města, kde se myšlenky ujmou místní filantropové. Rády budeme dělat support a předáme zkušenosti.

Petra Jamrichová
ředitelka spolku
Podílí se na kreativních projektech, zejména v personalistické oblasti.
Má dvě děti a skvělého manžela, který je náčelníkem naší skupiny B ( stěhuje nás po všech akcích :-D ). Je produkční duší celého projektu a organizační šéf. Logistika je její doména a navíc umí skvělou kulajdu. V poslední době přidala i silnou slepičí z domácí slepice.
Petra Kovandová
majitelka firmy BONBON a Muzea čokolády a marcipánu v Táboře
Podniká od svých 20 let v gastronomii. Ráda cestuje, ráda ocení kulinářské umění jiných kuchyní, má ráda cirkus, Prahu, podnikavé a schopné lidi. Do projeku přináší nové nápady a pohledy na celou akci. Je skvělým šéfem "B" týmu (to je balení, úklid, uložení, stěhování - prostě to nejhorší po akci :-)). Vaří luxusní vývar hovězí, který táhne celou noc a nejen po flámu padne krásně do žaludku.
Simona Nevšímalová
majitelka penzionu Konstanz v Táboře, kde provozuje také stylovou kavárnu
Ráda cestuje po celém světě, má ráda světovou gastronomii a miluje Itálii. Na Starém městě provozuje velice originální kavárnu a penzion Konstanz.
Lenka Želivská
je kreativec našeho spolku
Ráda cestuje, jí, vaří, pije víno a toulá se po historických památkách a občasně pořádá zájezdy po České republice. Miluje Franci, Prahu, Třeboň, Krumlov a spoustu dalších míst podle hesla "všude dobře, tak co doma".
Zkušenosti z gastronomie má z provozování vlastních restaurací v minulosti. Nikdy neví co bude vařit, každá akce je výzva :-).
Adéla Stiborová
nová členka a zároveň skvělá fyzioterapeutka
Adéla je fyzioterapeutka, zároveň provozuje penzion Na soutoku na Modravě. Je to máma dvou dětí. Adéla má srdce na pravém místě a přidala se k nám na začátku roku 2021. Vždycky vaří veganský čočkový exotický dhal s tunou koriandru. Má ráda zdravou výživu a je naší hlavní proviantnicí, která vždy sežene zrovna to, co je třeba (myšleno brambory, kapry, maso....:-))
David Šašek
Náš kuchařský guru, kapacita, gastronomická špička, uznávaný odborník a přitom skromný a milý kluk, který je s námi od začátku a je to jediný ČESTNÝ ČLEN našeho spolku. Jeho účast dává našemu projektu prestiž a renomé, navíc David vaří těžké polévky v obrovském možství a ty naše "dotahuje", dosoluje, supervizuje :-). Osobně se s ním můžete potkat v Táboře a v Brandýse.



.png)

